SPINNING

schwinn-ic-cycle

SPINNING je energeticky účinné skupinové cvičení na stacionárních kolech, které spojuje hudbu, motivaci a představivost do jednoho celku s přesně dávkovaným tréninkem. Tento originální cyklistický program nabízí fyzické a psychické prvky sportovního tréninku lidem každého věku a úrovně zdatnosti. Program kombinuje trénink podle srdeční frekvence s pěti styly jízdy a nabízí tak účastníkům neopakovatelný způsob cvičení. SPINNING program je vytvořen s vědomím, že každý má při tréninku jiné potřeby a cíle. Jízda každého účastníka plně odpovídá jeho individuálním fyzickým předpokladům.

Spinning patří mezi aerobní cvičení, kdy si každý jezdec volí svou zátěž dle svých možností a cílů, tempo určuje rytmus hudby. Tento mladý sport probíhá pod vedením lektorů, kteří jsou držiteli některého certifikačního plánu a podle tvrzení odborníků je nenáročný na koordinaci pohybů, nezatěžuje kloubní systém a jeho cílem je celkové procvičení svalů nohou, hýždí, paží a trupu.

Obzvláště velký důraz klade na techniku jízdy na kole. Získané návyky lze využít v terénu a to jak na kole silničním, tak horském kole.

Ve Spinningu existuje pět základních stylů jízdy a tři pozice rukou. Tím se, na rozdíl od typických skupinových cvičení, snižuje množství variací choreografie a techniky jsou proto neměnné.

Typy terénů

Ve všech typech terénů simuluje Spinning dvě pozice – v sedle a ze sedla. Základní terény jsou různě kombinovány pomocí různých technik do situací, se kterými se lze setkat při jízdě venku. Uživatelé se nejprve učí sedět v rovině, použití kopce.

  • roviny – zpravidla se jezdí s nízkou zátěží
  • kopce – jsou simulovány použitím naopak těžší zátěže

Následují těžší úrovně:

  • rovina ze sedla (running)
  • kopec (kopec ze sedla) ve stoje

V průběhu celého cvičení je ve Spinningu důležité rytmické uvolnění, efektivní šlapání, vizualizace a dýchání. Následuje důkladný strečink a relaxace. Více na wikipedie Spinning.

spining

spinning

 NASTAVENÍ KOLA

Před jízdou si VŽDY zkontrolujte, zda poloha vašeho kola odpovídá následujícím parametrům:

výška sedadla – v nejnižším bodě šlápnutí by měla být kolena lehce pokrčená (když ke kolu přikročíte, výška sedla by měla být cca 2 cm pod nejvyšším bodem kyčelní kosti)

předozadní nastavení sedla a pozice řídítek – paže by měly být v pohodlné vzdálenosti vzhledem k řídítkům, lokty by měly být lehce pokrčené. Jsou-li nohy v pozici 3 a 9 jako na ciferníku hodin, mělo by být koleno přední nohy nad osou pedálu

výška řídítek – začněte s řídítky ve vyšší pozici a postupně, s tím, jak budete flexibilnější a budete se na kole cítit pohodlněji, snižujte řídítka až na úroveň sedla

Dále se ujistěte, že řídítka i sedlo jsou dobře upevněné a zcela zajištěné. Botu dejte na pedál tak, aby polštářky chodidel spočívaly na středech pedálů. Ujistěte se, že máte zastrčené tkaničky a nohy dobře připevněné k pedálům.

ZÁTĚŽ MEZI JEDNOTLIVÝMI TERÉNY

Vždy když zazní spásný signál povolit, okamžitě odhodíte veškerou zátěž a šlapete na prázdno? Chyba! Na kole byste měli mít neustále alespoň malou zátěž. Jednak je potřeba držet svaly po celou dobu napjaté, jednak je protáčení kola nebezpečné pro vaše klouby i udržení koordinace na přístroji. Úplně nejhorší je strmé snížení zátěže během terénů – při rychlých rovinkách hrozí, že z kola vylétnete, ve stoje kromě toho úplně degradujete účinnost cvičení. Pokud prošlapujete a křečovitě se držíte na rukou, nebezpečně namáháte úplně jiné partie, než byste měli! Vždy je lepší ubrat zátěž včas a pozvolna, ale nikdy ne tak, abyste při šlapání necítili protitlak.

POSLOUCHEJTE SVÉ TĚLO

Každý správný instruktor vám zdůrazní, že v případě potřeby máte najet na vlastní tempo a zvolnit. Na jednu stranu byste se měli přiblížit k hranici svých možností a dát si pořádně do těla, na druhou stranu nesmíte onu křehkou hranici překročit. Jeďte především správně – dávejte si pozor, abyste měli povolené lokty a kola se spíš lehce přidržovali, než na něm viseli. Pokud máte mít zadek zastrčený dozadu nebo celou přední část fixovat, dělejte cvičení pořádně, klidně na úkor »oficiálního« tempa. Musíte mít tělo neustále pod kontrolou a mezi jednotlivé polohy přecházet pozvolna, šlapat plynule a vždy si dávat pozor na patřičnou zátěž (pokud jste nad sedlem, musí být výrazně vyšší). Když cítíte, že na vás jdou mdloby nebo nemůžete popadnout dech, pomalu přestaňte šlapat a opatrně z kola sesedněte. Hlavně se nesnažte trumfovat kamarádku nebo se vytahovat před instruktorem za cenu kolapsu. Berte také v úvahu to, že pokaždé je vaše tělo v trochu jiném stavu, a tak nemusíte za každou cenu ujet to, co jste zvládli minulý týden. Pokud jste strávili půl dne na nohou, můžete si dopřát menší zápřah, než když jste jej proseděli v křesle.